Na 17. - 19. dubna jsme si zaplatili vylet s cestovkou do mistnich lesu asi 100 km severozapadne od Chiang Mai. Prislo nas to kazdeho na 1 800 b., coz je docela dost, na druhou stranu nas cekal opravdu bohaty program.
Prvni den nas po osme rano nalozili na dodavku a dovezli do vesticky KAREN, kde ziji barmsti utecenci, dnes jiz starousedlici bez thajskeho ci barmskeho obcanstvi. Mistni lide jsou typicti pestrobarevnymi odevy a zeny svymi dlouhymi krky. Od malych holcicek az do 22-23 let se jim totiz kolem krku pridava kazdy rok jeden medeny krouzek, vysledna vaha se tak vysplha na 3-6 kilo (holky dokazete si to predstavit? Ja ne, uff). Zapadni svet se dlouho zaobira smyslem techto obruci kolem krku, nektere zeny je maji i kolem stehen a pazi a legendy, pravdy ci polopravdy jsou dve. Ta prvni rika, ze zeny jsou tak chraneny na nejcitlivejsich mistech pred divokymi tygry, kterych jeste pred sto lety bylo v mistnich horach mnoho. Druha legenda je samozdrejme otazka krasy, cim vice krouzku, tim krasnejsi zena, ktera muzi prinese stesti na cely zivot....a taky asi daleko neutece, ze :)...
Po docela chudem obede (vegetarianske rizoto, mala porce) nasledovala prohlidka sloni farmy. Sloni se zde vyuzivaji pro tezke prace v lese jako u nas tazni kone. Kdo nema pro slona praci, je zebrak, protoze slon sezere kazdy den 150 kg potravin. Pak asi hodinova projizdka na slonech uzkou pralesni cestou, pak chvili rekou.
Odpoledne jsme se s pruvodcem vydali do dzungle pres lichiove a durianove haje smerem k horske vesnicky. Sli jsme dost strmou cestou vzhuru asi 10 kilometru. Pred sestou vecerni jsme se s vypetim vsech sil vyskrabali do vysky asi 1000 m.n.m. V 35.5 stupnovem vedru bylo prevyseni cca 600 m docela dobry vykon. 4 Francouzi, kteri byli take v nasi skupine malem vypustili dusi.
K veceri jsme dostali vyborne severothajske kari s ryzi na dva zpusoby a ovoce. Vecer byl pak ve znameni zpevu thajskych pisni....
Druhy den zacal americkou snidani (michana vejce, tousty, marmelada a kafe). Pak jsme meli asi dve hodiny na prohlidku vesnicky citajici cca 150 obyvatel. Maji tam peknou drevenou skolu, plne vybavenou....bohuzel uz ale pry tri roky hledaji ucitele, tak je zavrena. Nemate nekdo zajem ucit male thajske deti?
Z vesnice jsme nejdriv vyrazili prudce vzhuru, pak zase dolu. Cestou jsme navstivili dalsi z horskych vesnicek a pak se postupne koupali ve dvou vodopadech. Prochazeli jsme chvilema horici krajinou (pry je v obdobi sucha bezne, ze lesy hori, nikdo si tam z toho nic nedelal)...no a tak se semtam diky ohni teplota 35 stupnu zvysila na 40...den byl mnohem mene narocny nez predchozi.
Utaborili jsme se tentokrat v busi u reky v bambusove chatrci na vysokych kulech. K veceri jsme opet dostali nejakou mistni specialitu s dyni a zelim, mnam....vecer jsme stravili s holandskym parem popijenim nasi zdravotni slivovice a hranim zachodu z karet....
Treti den byli vsichni dost unaveni z predchozich dvou dni a hlavne z vecerni party, ktera se trosku protahla. Pruvodce nas musel budit a nahanet k snidani a k naslednemu pochodu. Dnesni cesta byla pohodova, rovinka a pak mirne z kopce k rece, kde uz na nas cekaly rafty. Po kratke instruktazi jsme dostali padlo, helmu a zachrannou vestu a jelo se. V parte jsme byli se tremi Italy...nic proti nim, ale padlovat se jim moc nechtelo a kormidelnik raftu z nas byl docela zoufaly, kdyz kricel padlujte a nikdo nic....projizdka trvala asi hodinu, chvilema adrenalinovyma perejema a chvilema poklidne. Projizdeli jsme nejakyma vesnickama, dostali lichi od mistnich....pak nas vyhnali na bambusove vory, na kterych jsme dojeli do cile nasi vypravy. Po pozdnim obede jsme se rozloucili s ostatnimi z vypravy a na dodavce ujizdeli zpet Chiang Mai.
Žádné komentáře:
Okomentovat