Zpet v Bangkoku a vylet do Ayutthaya

Do Bangkoku jsme se vratili 29.4. velmi brzy rano. Cestu jsme absolvovali pres noc cca 12 hodin kombinovane lodi z ostrova na pevninu a pak klimatizovanym turistickym autobusem. Stala 750 b. na osobu a v cene byla svacinka (kolacek a voda + smes na kafe, kterou nam ovsem za celou cestu nikdo neprisel zalit) a vecere v motorestu u cesty s heslem "Snez kolik snis aneb na co mas odvahu" (velka misa ryze pro sest lidi a tri misky s tezce identifikovatelnou smesi plujicich kousku servirovano v plastovem usmudlanem nadobi). Nebot jsme se pred cestou vydatne najedli, jist jsme moc nepotrebovali a vpravili do sebe jen par lzic suche ryze.

Po prijezdu jsme se jeli hned ubytovat do hotelu New Siam Guest House 2, ve kterem jsme dve noci stravili uz pred tremi tydny. Po osvezujici ceste jsme sli na par hodin jeste spat...to byla parada...

Odpoledne jsme stravili v Narodnim muzeu, ktere se muze chlubit obrovskou sbirkou historickych predmetu od porcelanu az po pohrebni vozy. Navstevou jsme si trochu srovnali vedomosti z thajske historie. V arealu je take vladou dotovana restaurace, kde jsme za pravy thajsky obed zaplatili 100 b. vcetne piti pro oba. 

Pak jsme vyrazili na Chatuchak Weekend Market, coz je snad nejvetsi a zaroven nejlevnejsi misto v Bangkoku pro nakup suvenyru i beznych veci. Jezdi tam hlavne mistni, kteri nakupuji ve velkem do svych minishopu v centru. My jsme to tam stihli jen trochu projit, protoze jsme prijeli v pozdnim odpoledni, kdy uz se stanky pomalu uklizely....ale nakoupit by se tam dalo paradne. 

Vecer jsme stravili s Cechy popijenim drinku a ochutnavanim prazenych kobylek.

 Druhy (posledni den v Thajsku) jsme stravili v Ayutthaya, což je jedno ze starobylych kralovskych mest, ktere v Thajske historii sehralo vyznamnou roli. Na miste se nachazi spousta zachovalych budhistickych chramu, kralovsky palac a spousta hradeb z obdobi kolem 13. stoleti. Navsteva rozhodne stala za to, i kdyz jsme ji museli znacne skratit protoze jsme se roztapeli ve ctyriceti stupnich ve stinu...

Ko Phangan

24.4. jsme se presunuli z Ko Samui na o neco mensi ostrov Ko Phangan, ktery je charakteristicky vysokymi kopci, zeleni, nekolika krasnymi misty pro potapeni a FULLMOON PARTY. Cesta z Ko Samui nam trvala lidi 50 min. z pristavu Big Budha Pear a stala nas 200 b. na osobu. 

Dopluli jsme do pristavu Haad Rin, coz je prave to misto, kde se pri kazdem uplnku sjizdeji davy lidi na obrovskou celonocni party (protoze uplnek pred par dny byl, party jsme prosvihli a ocekavame klid). Plaze kolem pristaviste nejsou vubec hezke, prestoze ubytovani za par korun je prepychove. Proto se vydavame do opacneho zalivu na Haad Rin Nok s nadhernou pisecnou plazi, ale krapet drazsim ubytovanim. Podarilo se nam sehnat domecek par metru od plaze za 500 b. na noc v Seaview resortu, zadny luxus, ale kvuli mistu jsme spokojeni. Nasleduje prohlidka mesta a prvni koupani v nadherne zatoce. Po veceri kupujeme svoji prvni lahev mistni ryzove wisky a jdeme si udelat piknik na plazi....nadherna hvezdna noc, sumeni more, prijemna hudba z okolnich baru...parada....ve tri rano, ale menim nazor na prijemnost hudby. Disco 90. let vydrzi hrat dost nahlas do peti. Takze party jsou tady asi denne...moc jsme se tedy nevyspali, ale dozeneme to jindy.

Druhy den jsme stravili vicemene odpocinkem a poflakovanim kolem plaze a vecernim piknikem na plazi. Druhou noc se opakovala velka party, ktere jsme se nejdrive zpovzdali ucastnili poskakovanim po plazi a pak nechtene pri pokusu usnout v chatce...protoze jsem opet pri disco hudbe nemohla spat a spunty jsem bohuzel do sveho batuzku zapomnela pribalit, vytahla jsem kindl a pustila se do cteni...velkou cast Ztraceneho symbolu se mi podarilo precist...hudba se uklidnila kousek pred patou...

Treti den
Rano jsme se rozhodli premistit se jinam - Ko Tao nebo jina plaz zde? Chvili jsme rozmysleli a nakonec se nechali taksikem svezt do Thonk Saly (hlavni a zaroven pristavni mesto), kde jsme se rozhodli zeptat se v turistickych informacich, kde je v tuto dobu (obdobi nejvetsiho odlivu) mozne se dobre koupat a snorchlovat. Odchytl si nas majitel nejake cestovky...unavou jsme podlehli a nechali si radit od nej. Nabidl nam zdarma odvoz na sever i ubytovani za 350 b, pokud se nam tam nebude libit, nic po nas chtit nebude. Protoze se jednalo presne o to misto, ktere jsme meli vyhlidle, kyvli jsme a jelo se.

Nalozil si nas do auta primo majitel Coconut beach resortu. Lamanou anglictinou nam povedel neco o ostrove a zavezl nas na domaci zmrzlinu ke svemu znamemu. Mela jsem trochu obavu z hygieny jejiho zpracovani, ale musim rict, ze stala za to. Pak jsme se jeste stavilo do tovarny na led...po tom, co jsem videla me uplne presla chut na ledove drinky

....za necelou pulhodinu jsme jiz byli na zapomenutem severu v Hat Khom. Posledni severni plaz se spoustou koralu v mori a vysokymi kopci okolo. Z plaze jsme byli nejdrive byli dost zdrceni a nadavali si, kam jsme se to nechali zavezt (vypadala spinave a neupravene)...byl to nastesti jen prvni dojem a volba se ukazala jako nejlepsi jakou jsme mohli udelat. S prilivem se vratilo more, plaz se nam vyjevila v cele sve krase....

Ko Samui

Den prvni

Ubytovali jsme se ve Free House Resort na plazi Bophut, coz jsou takove male chaticky s vybehem primo na plaz. Vybrali jsme jeden s drevenych domecku (shodou okolnosti nase stastna 13). Stoji nas 600 b/noc. Je krasne cista, nova, v cene je kazdy den litr pitne vody, velke osusky, mydlo a deka...

Den, nebo spise vecer jsme stravili kratkym koupanim, prochazkou okoli a pak s Cechy, ktere jsme potkali uz v Bangkoku. Vymenili jsme si zazitky, protoze na ostrove uz par dnu pred nami byli, tak nam predali nejake zkusenosti....

Den druhy

Relax na plazi a v chatce, nanuky, ice-drinky, plavani a proste pohoda, nicnedelani. V noci desna bourka a dest.

Den treti

Motovylet kolem ostrova. Hned po ranu jsme se vydali smerem na vychod k Big Buddha, kde jsme posnidali na nadherne vyhlidce do okolnich zatok pod asi 6ti metrovym budhou. Pak jsme pokracovali dal na koralove utesy Chaweng Noi, kde jsme se opet kochali nadhernymi vyhledy a ja jsem se rozhodla si trochu zaplavat, coz mezi ostrymi koraly nebyl moc chytry napad, ale bylo tam proste krasne a magicka sila more byla silnejsi nez ja...

Nasledoval obed na Hat Lamai, kde jsme puvodne planovali delsi prestavku s koupanim, ale plaz byla spinava a do more vedla nejaka prapodivna sediva stoka...tak jsme pokracovali jeste chvili na jih a do vnitrozemi do narodniho parku Na Muang pod horou Khao Pom. Park je zarizeny pro turisty. Maji tam dzipy, kterymi vas dopravi az pod vodopady, slony, opice a divoke selmy na kratkem retezu, aby si je bohaty beloch mohl pohladit. My jsme zvolili pro cestu k vodopadum vlastni nohy a docela nam trvalo zlolat kopec k tomu prvnimu (80m). Byl nadherny, kolem poletovaly vazky a velci motyli, ktere se mi nedarilo fotit...museli jsme si tam dat velky odpocinek, protoze rtut teplomeru splhala ke 40 stupnum. Rozhodli jsme se uz na velky vodopad nejit a vratit se k motorce. Cestou jsem chvili obdivovala nedavno narozena slunatka.

Pomalu ale jiste jsme otaceli nase super vozidlo a pres ovocne trziste si to ujizdeli zpet do Bophutu. Potkali jsme obchodni komplex, kde jsme se rozhodli jit nakoupit jeste nejake dobroty a obleceni (nestihame si nechat prat obleceni a uz zoufale potrebujeme neco cisteho na sebe). V obchodnaku podobnemu nasemu Tescu jsme tedy koupili kratasy a tricka a neodolali sladkym muffinum.

Domu jsme se dostali az za tmy a rovnou na veceri. Ta byla obzvlast pro Toma obrovskym zazitkem s rybou SEA BRASS v kari omacce....

Posledni den v Chiang Mai - Narodni muzeum a presun na jih

Posledni den v Chiang Mai jsme vyuzili k navsteve jednoho z chramu, ve kterem jsme byli jiz prvni den a moc se nam libil a pak Narodniho muzea kousek za mestem. Ve trech patrech byla shrnuta historie severniho Thajska, seznamili jsme se s panovniky, obdobim barmske nadvlady, ktera trvala pres 200 let a ruznymi dobovymi predmety. Za 90 b. na osobu to rozhodne stalo. 

V pul pate jsme uz sedeli v letadle smer Bangkok (uz po druhe jako prestuponi stanice). V Bangkoku jsme vyuzili pro presun z letiste na vlakove nadrazi mistni rychlovlak a metro....kdyby to takto fungovalo u nas, to by byla parada. Vlak je rychly, klimatizovany, trat vede nad mestem a je z nej paradni vyhled. Az skoro do centra jsme se dostali za 30 b. na osobu. Listek jsme koupili v supermodernim automatu. Pred vstupem do metra jsme museli projit bezpecnostni rentgenovou kontrolou a otevrit batohy (trochu jsem se stydela, kdyz jsem musela otevrit tasku se spinavym pradlem, na druhou stranu uz nic dalsiho pak policista uz videt nechtel :)...listky jsme opet poridili v super modernim automatu 29 b/osoba. Kolejiste metra je chraneno prosklenymi stenami a dvermi na fotobunku, ktere se otevrou jen po prijezdu vlaku.....

Na vlakove nadrazi jsme prijeli s dvouapulhodinovym predstihem, tak jsme meli dost casu zajit si na veceri do restaurace k transvestitovi, ktery se na me porad usmival a obdivoval ceske miss...kochali jsme se poulicnim ruchem a pojidali mistni speciality....zbyvajici cas jsme vyplnili serfovanim na internetu a pak rozjimanim v cekaci hale.

Vlak byl dost stary, dostali jsme sedatka (vsechna lehatka byla v dobe rezervace nasich listku obsazena, vlastne jsme meli stesti, protoze jsme chytli posledni dve) plne klimatizovany, az priliz velka zima z toho nadrazniho vedra. Tak jsme oblekli cepice, mikiny, poradne ponozky (ktere se po ctrnacti dnech v batohu konecne zase vyvetraly) a dostali deku a polstar. K veceri nam servirovali sladky bochanek a vodu s ledem....cesta trvala cca 9 hodin, ale uteklo to. 

Rano v devet jsme uz byli v pristavnim mestecku Surat Thani, nicim zajimave mesto, tak jsme se tam ani nezastavovali a rovnou nastoupili nejdriv do obyc. autobusu s mistnimi a pak koupili lizdenku na dalsi autobus do pristavu a lod. Cesta trvala celkem asi 2.5 hodiny. Plavba byla prijemna.

Tri dny v pralese

Na 17. - 19. dubna jsme si zaplatili vylet s cestovkou do mistnich lesu asi 100 km severozapadne od Chiang Mai. Prislo nas to kazdeho na 1 800 b., coz je docela dost, na druhou stranu nas cekal opravdu bohaty program.

Prvni den nas po osme rano nalozili na dodavku a dovezli do vesticky KAREN, kde ziji barmsti utecenci, dnes jiz starousedlici bez thajskeho ci barmskeho obcanstvi. Mistni lide jsou typicti pestrobarevnymi odevy a zeny svymi dlouhymi krky. Od malych holcicek az do 22-23 let se jim totiz kolem krku pridava kazdy rok jeden medeny krouzek, vysledna vaha se tak vysplha na 3-6 kilo (holky dokazete si to predstavit? Ja ne, uff). Zapadni svet se dlouho zaobira smyslem techto obruci kolem krku, nektere zeny je maji i kolem stehen a pazi a legendy, pravdy ci polopravdy jsou dve. Ta prvni rika, ze zeny jsou tak chraneny na nejcitlivejsich mistech pred divokymi tygry, kterych jeste pred sto lety bylo v mistnich horach mnoho. Druha legenda je samozdrejme otazka krasy, cim vice krouzku, tim krasnejsi zena, ktera muzi prinese stesti na cely zivot....a taky asi daleko neutece, ze :)...

Po docela chudem obede (vegetarianske rizoto, mala porce) nasledovala prohlidka sloni farmy. Sloni se zde vyuzivaji pro tezke prace v lese jako u nas tazni kone. Kdo nema pro slona praci, je zebrak, protoze slon sezere kazdy den 150 kg potravin. Pak asi hodinova projizdka na slonech uzkou pralesni cestou, pak chvili rekou.

Odpoledne jsme se s pruvodcem vydali do dzungle pres lichiove a durianove haje smerem k horske vesnicky. Sli jsme dost strmou cestou vzhuru asi 10 kilometru. Pred sestou vecerni jsme se s vypetim vsech sil vyskrabali do vysky asi 1000 m.n.m. V 35.5 stupnovem vedru bylo prevyseni cca 600 m docela dobry vykon. 4 Francouzi, kteri byli take v nasi skupine malem vypustili dusi.

K veceri jsme dostali vyborne severothajske kari s ryzi na dva zpusoby a ovoce. Vecer byl pak ve znameni zpevu thajskych pisni....

Druhy den zacal americkou snidani (michana vejce, tousty, marmelada a kafe). Pak jsme meli asi dve hodiny na prohlidku vesnicky citajici cca 150 obyvatel. Maji tam peknou drevenou skolu, plne vybavenou....bohuzel uz ale pry tri roky hledaji ucitele, tak je zavrena. Nemate nekdo zajem ucit male thajske deti?

Z vesnice jsme nejdriv vyrazili prudce vzhuru, pak zase dolu. Cestou jsme navstivili dalsi z horskych vesnicek a pak se postupne koupali ve dvou vodopadech. Prochazeli jsme chvilema horici krajinou (pry je v obdobi sucha bezne, ze lesy hori, nikdo si tam z toho nic nedelal)...no a tak se semtam diky ohni teplota 35 stupnu zvysila na 40...den byl mnohem mene narocny nez predchozi.

Utaborili jsme se tentokrat v busi u reky v bambusove chatrci na vysokych kulech. K veceri jsme opet dostali nejakou mistni specialitu s dyni a zelim, mnam....vecer jsme stravili s holandskym parem popijenim nasi zdravotni slivovice a hranim zachodu z karet....

Treti den byli vsichni dost unaveni z predchozich dvou dni a hlavne z vecerni party, ktera se trosku protahla. Pruvodce nas musel budit a nahanet k snidani a k naslednemu pochodu. Dnesni cesta byla pohodova, rovinka a pak mirne z kopce k rece, kde uz na nas cekaly rafty. Po kratke instruktazi jsme dostali padlo, helmu a zachrannou vestu a jelo se. V parte jsme byli se tremi Italy...nic proti nim, ale padlovat se jim moc nechtelo a kormidelnik raftu z nas byl docela zoufaly, kdyz kricel padlujte a nikdo nic....projizdka trvala asi hodinu, chvilema adrenalinovyma perejema a chvilema poklidne. Projizdeli jsme nejakyma vesnickama, dostali lichi od mistnich....pak nas vyhnali na bambusove vory, na kterych jsme dojeli do cile nasi vypravy. Po pozdnim obede jsme se rozloucili s ostatnimi z vypravy a na dodavce ujizdeli zpet Chiang Mai.

Chiang Mai

Vcera jsme se zacali seznamovat s centrem mesta Chiang Mai. Centrum je obehnane hradbami a vodnim prikopem, ktere spolecne tvori uzavreny obdelnik. Mezi modernimi budovami jsou na kazdem rohu  nadherne budhisticke chramy (podle jedne mapy celkem 66 chramovych uskupeni).

Vecer Thai box. Dodame foto nebo video. Jen musim dodat, ze na prvni dva zapasy byt tady s Hankou volame UNICEF neb to byly boje tak sestiletych deti a mela jsem fakt strach.....:). Jinak hlavne pro Toma, ale i pro me velky zazitek. Dokonce zapas zen.

Velky presun na sever

15. dubna jsme opustili Kanchanaburi a nejdrive minibusem a pak letadlem jsme se presunuli na sever do mesta Chiang Mai (2. nejvetsi v Thajsku, 250 tis. obyvatel).  Presun probihal docela hladce bez komplikaci, krome male jazykove bariery na severnim autobusovem nadrazi v Bangkoku, kde nam nikdo nedokazal poradit, kudy na letiste. Prvni (vecerni) hodiny v Chiang Mai byly trochu rozpacite, vetsina restauraci byla zavrenych a jeste jsme se na veceri vydali na opacnou stranu nez jsme meli, protoze vsude v centru probihala vodni (novorocni) valka a my jsme se ji chteli vyhnout, coz se nam stejne nepodarilo. Do restaurace (tedy poulicniho nudloveho stanku)jsme stejne dorazili od hlavy po paty mokri.

Ubytovani Junior House - za 300 b na noc za pokoj, krasny klimatizovany, super servis. 

Kanchanaburi

Den prvni:
Vcera, 12. dubna jsme se presunuli z Bangkoku kousek na severozapad do Kanchanaburi. Planovany odjezd se z 10h. presunul na 11h.z duvodu zacatku oslav Noveho roku, ktery je typicky vodni valkou v ulicich...mokre je vse, co se jim postavi do cesty. Ze stejneho duvodu trvala cesta 3 hodiny misto dvou. No nevadi.

Dorazili jsme v brzskem odpoledni a po ubytovani se v drevenem domecku za 200 b na noc /120 Kc/ a lehkem obede /podivne prusvitne nudle se zeleninou a kuretem zalite sojovkou, ale celkem uchazejici chute a pullitru kavy/ se vydali na prvni obhlidku mesta. Ona je to vlastne pet kilometru se tahnouci ulice, podel ktere vyrostly obchudky a hotely, jinak misto zname svou ulohou za II. svetove valky, kdy se zde valecni vezni staveli zeleznici pro Japonce. Tak jsme se prosli po onom desivem zrezivelem zeleznicnim moste a zasli do muzea valky, kde jsou vsechny mozne predmety po japonskych bojovnicich.

Den druhy:

Dnes jsme vstavali po pate hodine ranni /ja jsem vlastne diky party ve vedlejsi chatce ani nespala/ a vydali se po Zeleznici smrti do Nam Toku, coz je konecna a zaroven zname vyletni misto vsech Thajcu. Misto je zname svym vodopadem Sai Yok Noi a krapnikovou jeskyni Badam nejak se jmenovala. To byly take nase dnesni cile. 

Den treti:
Dnesni den jsme stravili v narodnim parku ERAWAN, ktery lezi cca 60 km od Kanchanaburi. Pro cestu tam i zpet jsme zvolili mistni autobusovou dopravu. Cesta docela prijemna, jen sedacky pro dva Thajce jsou tak pro jeden a pul Evropana....a na zpatecni ceste mi na kline spal trilety klucina. Park je nadherny, rozlehly, se spoustou vodopadu, stromu, lian, velkych motylu...a dnes kvuli pokracujici novorocni oslave take plny domorodcu. Vaclavak v prave poledne je hustotou provozu chodcu proti dnesnimu zazitku poklidna prochazka. No ale vodopady jsme si uzili paradne. Cestou zpet jsme schytali poradnou vodni sprchu z pistolek i velkych kyblu, takze batohy i pohorky susime a nevim jak se zitra v mokrem budeme presouvat....